Nejvýznamnější poutní místo na Moravě, které střeží odkaz slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, má ve své historii řadu pohnutých událostí. Právě dnes 12. ledna 2021 připadá 600. výročí na černý den v historii Velehradu. Cisterciácký klášter, který zde od roku 1205 působil, byl 12. ledna 1421 přepaden, vydrancován a vypálen husity. K Velehradu přitáhli z nedalekého Ostroha. Jejich řádění tehdy neunikl opat Jan a čtyři mniši, kteří nestačili klášter včas opustit. Byli upáleni na hranici. Tuto historickou událost a význam poutního místa připomíná dnes také německý web katholisch.de.
Do vpádu husitů byl Velehrad nejbohatším klášterem na Moravě
Cisterciáci do tohoto osudného dne na Velehradě velmi prosperovali. Patřila jim prakticky celá vesnice, řada vinic a klášter se řadil k nejbohatším na Moravě. Řeholníci, kteří přepadení přežili, se na přechodnou dobu uchýlili do města Hradiště. Do zdecimovaného areálu kláštera se začali vracet až po jeho částečné obnově, která trvala třináct let.
Třicetiletá válka prošla i Velehradem. Švédové tu měli ležení
Husité však nebyli jediní, kteří Velehrad v průběhu dějin přepadli a poničili. Nejhorší bylo 17. století. Velehradským areálem prošlo několik ozbrojených skupin a zanechaly za sebou spoušť. Roku 1623 byl klášter vyloupen vojsky Bethlena Gábora, okolo roku 1635 byl klášter několikrát popleněn Valachy a v dubnu roku 1645 se zde usadila švédská posádka.
Obnovu kláštera zmařil rozsáhlý požár založený mnichem
Při prohlídce nádherně opravených areálem klášterního areálu dnešní poutníky ani nenapadne, co se zde vše v minulosti přihodilo. Velehrad prošel obnovou v 2. polovině 17. století. V rámci poválečné obnovy byly postaveny nové dvory a mlýny a byla také opravena od husitských válek pustá konventní budova přiléhající ke klášteru. Nadějnou obnovu však zmařil v roce 1681 rozsáhlý ničivý požár. Na svědomí jej však tentokrát neměli vojáci, ale duševně nemocný mnich Malachiáš Zápotočný.
Rozkvět z časů vlády Marie Terezie definitivně skončil za Josefa II.
Následky byly odstraňovány celých padesát let během barokní přestavby v letech 1684 až 1735. Klášter měl před sebou už jen posledních padesát let rozkvětu. Po smrti císařovny Marie Terezie přišla vlna reforem jejího syna Josefa II, který velehradský klášter v roce 1784 zrušil. Klášterní budovy připadly náboženskému fondu, část objektů byla určena pro armádu a část pronajata. Kostel od té doby působil jako farní, přičemž fara k němu byla zřízena v roce 1825.
Obnova poutního místa v 19. století dílem arcibiskupa Stojana
Význam Velehradu jako poutního místa znovu začal vzrůstat od poloviny 19. století, v souvislosti s národním obrozením a hledáním národnostních kořenů ve velkomoravské tradici. Roku 1869 proběhla na Velehradě národní a církevní pouť k 1000. výročí úmrtí sv. Cyrila a vyhlášení moravsko-panonské diecéze. V roce 1883 Velehrad znovu získala církev a roku 1885 se tady uskutečnila mohutná pouť k miléniu sv. Metoděje, které se zúčastnili i věřící z okolních zemí a ze zámoří. Významnou roli v této obnově hrál tehdejší olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan, který byl v roce 1923 ve velehradské bazilice pohřben.
Místo cisterciáků přišli do kláštera jezuité. Vyhnali je komunisté
Ani po obnově poutního místa se však již cisterciáci na Velehrad nevrátili. V roce 1890 získali klášter jezuité, kteří zde založili školské ústavy. Během jejich působení byly provedeny dvoje vykopávky (1903-1906 a 1936-1941). Jejich cílem bylo vysušení a odvodnění klášterního podzemí. V letech 1935-1939 provedli jezuité rozsáhlé opravy objektu. V roce 1950 byl velehradský klášter v rámci Akce K přepaden policií, veškerá jeho činnost byla ukončena a jezuité byli odvlečeni do internačních klášterů.
Pouť v roce 1985 manifestací proti režimu. Po jeho pádu přijel papež
U příležitosti oslav 1100. Výročí úmrtí sv. Metoděje navázal Velehrad na Stojanův odkaz a opět se stal centrem národního probuzení. Roku 1985 se na Velehradě uskutečnila mohutná pouť, které se zúčastnilo na 300 tisíc věřících. Pouť se tak změnila na mohutnou manifestaci proti vládnoucímu totalitnímu režimu, který čtyři roky poté padl. Brzy po politických změnách se na Velehrad vrátili jezuité a v roce 1990 navštívil Velehrad papež Jan Pavel II. Tehdy jej na poutním místě vítalo půl milionu věřících z Československa. Nechyběli ani poutníci z Polska a Rakouska.
Velehrad je více než 30 let opět významné duchovní místo a cílem poutníků
Již více než 30 let je Velehrad znovu významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Hlavní cyrilometodějská pouť se koná vždy 5. července v den svátku věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. V historickém areálu kláštera působí Stojanovo gymnázium a poutní místo je rovněž místem duchovních obnov a exercicií. K tomuto účelu slouží budova exercičního domu Stojanov. Velehrad je významným cílem poutníků, kteří k bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje putují po poutních stezkách z celé Moravy i ze Slovenska a Polska.
Ilustrační foto: Petr Polanský/Člověk a Víra
Více informací k Velehradu:
