Jak povzbuzující jsou dnešní čtení – tedy ta, která spolu souvisí, to znamená první, žalm a evangelium. Bůh dává šanci změnit se každému, i tomu nejhoršímu člověku. A nejen to, že volá ke změně, ale dává také schopnost uskutečnit ji – „… ukazuje cestu hříšníkům. Pokorné vede ke správnému jednání a tichým poučuje o svých cestách“ (Ž 25, 8b–9). Zakusil jsem to velmi výrazně ve svém životě, jednou zde možná napíšu své svědectví o tom, jak mě Bůh nikdy neopustil, ačkoli jsem kdysi nechodil po jeho cestách a nehledal jsem jeho smýšlení.
„Pokud se bezbožný odvrátí od své bezbožnosti, kterou páchal, a jedná podle práva a spravedlnosti…“ (Ez 18, 27). „‚Nechce se mi.‘ No pak toho litoval a šel“ (Mt 21, 29). Vždy je možnost vykročit na Boží cesty.
Problémem mnoha křesťanů však velmi často je, že si myslí, že to (velmi zjednodušeně řečeno) znamená chodit do kostela a ráno i večer se modlit. Jistě, je to důležité, ale podstatnější je být svědkem Ježíšova zmrtvýchvstání a jeho moci, kterou nás zachraňuje. Na mši svatou chodím a modlím se, abych poznával Boží cesty při hlásání evangelia, ne jen pro vlastní svatost. S Kristem žiji, abych o tom mluvil lidem kolem sebe. Pokud je třeba, tak i slovy. Pokud nám toto smýšlení chybí, kdesi v nás je chyba.
Brzy začne v Římě zasedání biskupského synodu o synodalitě. Všechno se o tom píše, objevují se různé obavy… Ale my si už nyní můžeme vzít jedno z hlavních ovocí dosavadních synodálních setkání – vytvářet skupinky, které se pravidelně setkávají nad Božím slovem a na modlitbě a hledají, jak přečtené slovo žít . Nejde o hledání problémů, ale o vztahy, o zájem o lidi. Pokud to nebudeme dělat, tak rok od roku bude v naší církvi méně lidí, neboť naše víra nebude plodná – nebude přinášet život lidem kolem nás. Bůh se o lidi zajímá. My nemůžeme být jiní.
Rozumíš tomu, co jsem napsal? Jestli ano, tak tento týden pozvi někoho, aby se s tebou modlil, četl Písmo a konal dobro. Trvale, ne jen jednorázově.
Boží Duch ti pomůže a povede tě zanechat individualismus, lhostejnost a imobilitu (vyjádřenou slovy: „Vždy tomu tak bylo, tak nač to měnit?“) a milovat lidi tak, aby poznali tvého milovaného Ježíše.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od Chris Reading z Pixabay
