Letos zvláště prožívám „pasivní“ rozměr Postního období. Není zaměřen na výkon, ale na „se-dění“ před Pánem. Jsem volán přijímat Boží jednání – a to je jediná aktivita, kterou vnímám, že Bůh ji letos ode mě očekává. Dnešní liturgické texty to vyjadřují slovy, která hovoří o aktivitě Boha ve vztahu ke mně. Nejprve prorok Jeremiáš: „Svůj zákon vložím do jejich nitra a vepíšu ho do jejich srdce“ (Jer 31, 33). Pak žalmista: „Bože, stvoř ve mně srdce čisté a v mém nitru obnov ducha pevného“ (Ž 51, 12). A konečně sám Ježíš: „Až budu vyzvednut od země, všechny přitáhnu k sobě“ (Jan 12, 32). „Vložím, vepíšu, stvořím, obnovím, přitáhnu…“ – všechna tato slovesa hovoří o tom, co chce udělat Bůh. Ode mě se vyžaduje jen jedno – dát mu prostor.
A tak usiluji o to trávit čas před Pánem a vnímat, co dělá s mým srdcem, co dělá s mým nitrem. Jelikož pro nemoc nejsem schopen nějakých půstů či sebezapření, Bůh mě letos poslal na cestu, kterou v nějaké míře prožívám už dlouho, ale v této době intenzivněji – nechávám se jím přitáhnout, přeměňovat, naplňovat. Je to někdy těžké, neboť se ve mně ozývá pokušitel, který mi naléhavě opakuje otázku, zda si myslím, že toto je správný způsob prožívání půstu, vždyť téměř všude v kostelech i katolických médiích převažují myšlenky o třech pilířích Postního období – o modlitbě, postu a almužně, které od člověka vyžadují aktivitu. Té však nejsem schopen. A právě útoky špatného mě utvrzují v tom, že jednám správně. Jen tak sedím s Ježíšem a vnímám, že mě přitahuje k sobě.
Možná to je cesta i pro tebe, když nedokážeš, když se neumíš soustředit, když jsi utahaný a máš pocit, že jsi neschopný jakékoli změny. Bůh ti změnu nabízí. Přitáhne si tě. Budeš-li chtít, pokud mu dáš souhlas.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od congerdesign z Pixabay
