Bez Ducha svatého si na křesťany můžeme jen hrát. Proto vždy, když ho vzýváme, když toužíme být jím naplněni, obnoveni, oživeni, obnovujeme své rozhodnutí skutečně být křesťany nejen jménem, ale především životem. I proto jde o život…
Duch svatý je ten, který zpřítomňuje vykupitelské dílo Ježíše Krista ve svátostech. Bez Ducha není svátostí. A protože svátosti nám dávají věčný život a posilují jej, skutečně jde o život.
Když se tedy v těchto dnech modlíme novénu před slavností Seslání Ducha svatého, ať to není formalita. Ať je naše modlitba naléhavá a vřelá, ať je očekáváním, že Boží Duch oživí, co odumřelo, že obnoví, co zestárlo, že zocelí, co se zlomilo, že posílí, co zesláblo. Neboť v této novéně nejde o jeho dary, ale o osobu Ducha, který chce v nás a skrze nás jednat v současném světě. Chce v nás žít. Jde o život.
Papež Jan Pavel II. se každý den od svého mládí modlil modlitbu k Duchu svatému. Věděl, že potřebuje jeho přítomnost, jeho vedení, jeho moc, jeho moudrost… Ať se tak děje i v našem životě. Vždyť jde o život. Bez Ducha nemáme život. S Duchem máme život.
Nehrajme si na křesťany. Buďme jimi. A k tomu každý den potřebujeme Ducha svatého.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
