Při tématu této neděle – milosrdenství – se potřebuji ztišit a mlčet. Tiše. Jen ticho a úžas, neboť „jeho milosrdenství trvá navěky“. Tak ať říkají všichni bohabojní.
Promítám si slovo milosrdenství do všech textů, které dnes čtu, do rozhovorů, do setkání, do událostí v církvi i ve světě. Všude je jeho milosrdenství. Jinak by už nebylo nic.
Jeho milosrdenství pro mě. Navěky.
Jeho milosrdenství pro tebe. Navěky.
Jeho milosrdenství pro každého, koho znám. Abych i já byl milosrdný.
„Ať je zveleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás ve svém velkém milosrdenství vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých znovuzrodil pro živou naději“ (1 Pt 1, 3).
Dnes, Milosrdný, slavíme a zvelebujeme tvé milosrdenství. Nepochopitelné, nesmírné, přesahující každou naši představu a míru. Těšíme se na nebe, kde budeme celou věčnost poznávat, co všechno je dílem tvého milosrdenství. A slavit tě.
„Oslavujme Pána, neboť je dobrý, neboť jeho milosrdenství trvá navěky.“ Aleluja!
Děkujeme ti, že záblesky tvého milosrdenství můžeme vnímat celý náš život a už teď tě aspoň trošku slavit. Když je věčné milosrdenství, věčná bude i oslava…
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od monikasmigielska z Pixabay
