Proč Bohu záleželo na obyvatelích Ninive? A proč změnili své smýšlení i jednání na Jonášovo hlásání zkázy? V čem byla jeho slova tak silná, že vyvolala takovou změnu?
Neznáme všechny odpovědi. Ale víme, že Bůh nechce smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil. Víme, že moc Božího slova je schopna dotknout se srdcí lidí a přinést jim klid a spásu.
Proto i my, kteří jsme zakusili lásku Boha, jsme povoláni hlásat Ježíše a jeho dílo vykoupení, které je k dispozici každému člověku. Výsledek hlásání – obrácení těch, co nás slyší – není v našich rukou, nemáme takovou moc. Možná proto se tak málo hlásá – neboť nemáme zajištěné výsledky a úspěch. Také máme před očima odstrašující příklad: v dnešním evangeliu slyšíme, jak začal své hlásání Ježíš. Skončilo to na kříži. Vlastně neskončilo. Následovalo zmrtvýchvstání, seslání Ducha, apoštolské cesty a rozvoj církve, který si nikdo ani ve snu nepředstavoval.
Kdo ví, jak může skončit tvé hlásání? Znáš-li byť jen jednoho člověka, který nezná a nemiluje Boha, hlásání tě nemine. Je to přirozená součást života každého, kdo miluje Ježíše. (Tohle je „nebezpečné“ konstatování. Pokud totiž nechceš hlásat, tak vyvstává otázka: A skutečně miluješ Ježíše?)
Ať nám je povzbuzením k hlásání i Pavlovo konstatování: „Tvárnost tohoto světa pomíjí“ (1 Kor 7, 31). Obavy a strach z toho, co nám může udělat svět, jak bude reagovat na naše hlásání, ať překoná jistota, že svět a všechno v něm pomine, ale Pánovo slovo trvá navěky. Naše hlásání bude mít ovoce, které uvidíme celou věčnost.
Když se budeš modlit za ochotu a sílu hlásat pros i o to, aby tvé hlásání doprovázely divy a znamení, která poslouchajícím umožní snáze uvěřit.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od Stefan Schweihofer z Pixabay
