Duchovní zamyšlení k slavnosti Seslání Ducha svatého.
Kde přichází Boží Duch, lidé začínají mluvit (Sk 2, 4). O velkých Božích skutcích (v. 11).
Přesně to prožíval žalmista, když pobízel svou duši dobrořečit Pánu. Dokonce mluvil o písni, která se má Bohu zalíbit (viz Ž 104, 1a. 34).
Také apoštol Pavel tvrdí, že smysluplně hovořit lze jen tehdy, je-li mluvící spojen s Bohem: „Nikdo nemůže říci: ‚Ježíš je Pán,‘ pouze v Duchu svatém“ (1 Kor 12, 3b). Také v alternativním druhém čtení Pavel přízvukuje, že volat: „Abba, Otče!“ může ten, kdo má Ducha adoptivního synovství (Řím 8, 15).
Ať je naše mluvení takové. Plné ohně, plné Ducha, k potřebnému budování (Ef 4, 29). Připomeňme si, že Boží slovo – tedy to, co má význam říkat, neboť zůstává navěky (viz Mt 24, 35) – je „užitečné k poučování, k usvědčování, k nápravě a k výchově ve spravedlnosti“ (2 Tim 3, 16).
Tak na co říkat něco jiného? Ježíš je Pán! Abba, Otče! Aleluja!
„Kéž se mu moje píseň zalíbí…“
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od Arrowhead Coffee z Pixabay
