Duchovní zamyšlení k liturgickým textům z 16. neděle v mezidobí.
Pro každého může být temná rokle z dnešního žalmu něco jiného. Pro mě v současnosti je to pesimistický pohled na situaci ve světě i v církvi. Mnohem je tento pohled možná oprávněný, ale to mě neopravňuje k tomu, abych se na všechno díval negativisticky. A tak s tím bojuji. Někdy (a je to dost často) se jen tak tak držím nad hladinou. Ale právě verše o tom, že i při kráčení temnotou rokle se nebudu bát špatného, neboť Pán je se mnou, se mi dennodenně opakují ve slovech Boha při ranní modlitbě.
Například mnou tolikrát zmiňovaný Žalm 100. Téměř každé ráno se ho modlím v v breviáři. Připomíná mi, že před Pánovu tvář mám vstupovat s radostí a plesáním. V mé temné rokli na to nemám chuť, ale chci poslouchat Boží slovo a tak se o to pokouším. Hned je ráno krásnější.
Dnes ráno jsem četl biblický příběh o tom, jako král Jozafat, plný strachu z útočících nepřátel, svolal lid a hledal radu, co dělat. A Pán vzbudil proroka, který všechny vyzval nebát se a důvěřovat. A víš co Jozafat následující den, kdy vojsko táhlo do boje, udělal? Postavil na čelo vojska zpěváků v posvátném rouchu, aby jednohlasně zpívali: „Oslavujte Pána, neboť jeho milosrdenství je věčné“ (viz 2 Krn 20). Když čtu takové Boží slovo, jak mohu naříkat? Tak se raději připojím k chvalozpěvu a ve svém tmavém údolí zpívám Pánu tatáž slova.
Nebo čtu v katechezích svatého Ambrože o tom, jak vysvětluje novokřtěncům podstatu Eucharistie. Říká, že manna jako chléb z nebe podléhala zkáze, odložila-li se do druhého dne, ale Kristovo tělo odolává jakémukoli porušení a ani ten, kdo ho nábožně požívá, nemůže okusit porušení (viz Liturgie hodin III, s. 504–505). Jaká to potěcha v temné rokli, když vím, že budu žít věčně.
Pokud v temné rokli jde Pán od rána se mnou, tak mám světlo. Nemusím se bát a vždy to do večera nějak zvládnu. A večer se ukládám do Božího náruče v důvěrou, že pokud mi přidá další den, opět půjde se mnou. Jako světlo ve tmách.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od John Paul Edge z Pixabay
