Několik nápadů, jak světit neděli:
Zpívejme. Tak, jak nás k tomu vyzývá žalmista: „Vezměte harfy, udeřte na buben, na libou lyru a citeru. Zatrubte rohem…“ (Ž 81, 3–4). Vnímám, že v našich rodinách se velmi málo zpívá. Dokonce už ani na oslavách nezazní lidová píseň. Využijme neděli k tomu, abychom opět začali zpívat. Nejprve možná jen tak potichu, pro Ježíše, ale za pár týdnů už celá rodina.
Udělejme něco, co běžně neděláme. Nám se například během covidu osvědčila modlitba žalmů. Jednou jsme se dokonce jednu neděli pomodlili všech 150 žalmů. Ale pokud si dáte cíl pomodlit se jich deset, bude to skvělé. Opět je to něco, co můžete dělat spolu.
Vynechme to, co do neděle nepatří, ale jaksi ze zvyku to děláme. Například bezmyšlenkovité sledování telky. Jistě, vyberme si program, který je zajímavý a přínosný, ale ať nemáme televizor zapnutý jen proto, aby v domě něco „hučelo“.
Jděte na návštěvu nebo někoho k sobě pozvěme. A pak navrhněme společnou krátkou modlitbu (můžeme si ji připravit do mobilu, pokud nemáme po ruce modlitební knihu). Tento měsíc například Lita-ne k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Pokud je ve farnosti v neděli odpoledne nějaká pobožnost, zúčastněme se jí.
Vypněme mobil. Na celý den (již v sobotu večer). Toto je náročný úkol. Neboť čas, který mu věnujeme, bude najednou volný a nebudeme vědět, co s ním. Ale jen tak zjistíme, zda nejsme již závislí na informacích, sociálních sítích a pod. Tak splníme i další příkaz žalmisty: „…nebudeš se klanět bohu cizímu“ (Ž 81, 10).
Další návrh se asi nesetká s pochopením… Pokud vidíš, že soused něco dělá, namísto toho, abys na něj poukazoval, že pracuje, co se v neděli nesmí, jdi mu pomoci. A po práci mu navrhni něco, čím neděli spolu zasvětíte Bohu.
Dopřejme si ticho.
Podívej se na své prožívání neděle a sám tvořivě připoj něco (něco navíc), co bude tvým osobním svěcením Pánova dne. Ať tvá neděle skutečně patří Pánu.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od Steve Buissinne z Pixabay
