Otevři si dnes (i zítra, pozítří…) Bibli a čti, čti a čti… dokud tě neosloví nějaké slovo, věta. Tu pak přijmi jako semeno do svého srdce a pros Pána, aby to slovo uskutečnilo dílo, na které bylo posláno (srov. Iz 55, 10–11). Pros Pána, aby navštívil zemi tvého srdce a požehnal rostlinu (viz respon-soriový verš), které z daného slova začíná růst.
Léta čtu Písmo a vždy v něm objevím něco nového. Nyní o prázdninách usiluji každý den přečíst něco z Knihy Pláč. A hledám slovo, které by se mi zakořenilo v srdci. V těchto dnech je to tento verš: „… na dlaních pozdvihujme srdce do nebe k Bohu!“ (Pl 3, 41). Žiji v naději, že tato kniha a možná právě tento verš přinese bohatou úrodu – nejen pro mě, ale zejména pro lidi, se kterými žiji. Každodenní čtení Božího slova totiž ve mně vzbuzuje touhu pozdvihovat své srdce spolu s jinými, aby v mnoha srdcích klíčilo Boží slovo a přinášelo bohatou úrodu. Chci se o své objevy a prožívání Božího slova dělit nejen anonymně na těchto webových stránkách, ale s konkrétními lidmi, které vidím z tváře do tváře. Milovaný Bože, jak to udělat?
Po měsíci, ve kterém jsme poslouchali texty o vyvolení, poučení a rozeslání apoštolů, přicházejí texty o setí, o sklizni, o pokladu na poli či vzácné perle. Jsou o bohatství, které má Bůh pro nás připravené a které nám již nyní ve svém slově hojně dává. Přijímejme ho jako moudří, kteří vědí, jaký je jejich cíl a jaké je jejich poslání v tomto životě.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
