Duchovní zamyšlení nad texty z 28. neděle v mezidobí.
Jak to zdůrazňuje prosba v responsoriu, v dnešních čteních jde o moudrost, nikoli o to, abychom vše prodali, rozdali a šli za Ježíšem. Neboť když upřednostníme moudrost před vším, jak to udělal autor Knihy moudrosti, dokážeme se správně rozhodovat.
Vždyť problémem toho bohatého muže v dnešním evangeliu nebylo to, že měl mnoho majetku, ale to, že s ním neuměl nakládat podle Božích pravidel a záměrů, nebyl moudrý Boží moudrostí.
Jinému bohatému by Ježíš řekl, aby založil a udržoval potravinovou banku, dalšímu by přikázal financovat adopci na dálku pro deset tisíc dětí, možná jiný by dostal na starost hloubit studny v suchých oblastech… Mně by řekl, abych nezapomněl často se ptát souseda, jestli něco nepotřebuje (Vždyť tak předejdu jeho ponižujícímu pocitu, když si chodí něco ptát…).
Ale chci vzpomenout i jiný příklad moudrosti. Před týdnem mě schvátily vysoké horečky a držely se mě skutečně pořádně. Snažil jsem se využít času „nicnedělání“ k modlitbě, ale jaksi mi to nešlo. Spíše to byl boj o víru, jestli to má smysl…
Až se mi po dvou dnech tohoto boje při modlitbě žalmů v představách vynořil takový obraz: uviděl jsem cosi jako plachtu, která odděluje zemi od nebe. Když jsem se slovy žalmů obracel k Bohu, nehtem na prstu jsem škrábáním do ní pomaličku udělal dírku – a z nebe se přes ní vylila potřebná milost.
Poznal jsem, že omíláním žalmů, zdravasů, „Pane, smiluj se“ či jiných výkřiků k Bohu – zcela lehounce – nadělám do té „plachty“ dírky, kterými proudí do světa milost, Boží život ke konkrétním lidem a do konkrétních situací, které do modlitby vkládám. Vím, trochu naivní představa. Ale mně velmi pomohla.
Dostalo se mi poznání, moudrosti. Moje modlitba nabyla nového rozměru. Zatímco doposud jsem často začínal modlitbu jakýmsi „uvědoměním si“, že vstupuji před Boha, teď tak trochu potměšilý ještě k tomu dodávám: „Pane, Bože, jdu udělat dírku do té plachty, aby znovu tekla milost.“ Jakou moudrost od Pána jsi dostal v těchto dnech ty? Řekni o tom někomu.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od дмитрий1511 z Pixabay
