Příběhy

Poutní expedice na Ukrajinu „Černobyl na kolečkách“ odstartovala z Chaty Prašivá. „Chci tam zapálit svíčku za ty, kteří obětovali své životy,“ říká Honza Dušek

Když se poprvé na webu caminonakoleckach.cz objevilo slovo Černobyl, znělo to jako recese. Tým poutníků, který před čtyřmi lety doprovázel do Santiaga vozíčkáře Honzu Duška, však vzal přání muže trpícího roztroušenou sklerózou vážně. Vůdce výpravy známý poutník Petr Hirsch spustil během jarního lockdownu kampaň na dárcovské platformě HitHit. Přispělo na ni 278 lidí. Mezi odměnami byla také možnost podpořit expedici vyšší částkou a stát se její součástí. Tuto příležitost využili tři zájemci, kteří se s dalšími členy výpravy vydali v pondělí 20. září na cestu. Pouť „Černobyl na kolečkách“ odstartovala na Chatě Prašivá v Beskydech.

Chatař a cestovatel nabídl dodávku a je řidičem výpravy

Místem slavnostního startu a mediální prezentace výpravy se nestala dřevěná turistická chata na beskydském vrchu náhodou. Nájemce, správce chaty a cestovatel Martin Stiller se přidal k týmu, který doprovází Honzu Duška na jeho vysněné cestě k troskám jaderné elektrárny. Svou účastí vrací poutníkům z „Camina na kolečkách“ jejich zájem a pomoc, když neváhali podpořit kampaň na obnovu Chaty Prašivá. „Líbil se mi film Camino na kolečkách, líbila se mi tam ta spousta pohybu a přírody,“ říká Martin Stiller, který se s aktéry dokumentu měl možnost seznámit při besedě přímo na Prašivé. „Tehdy Petr Hirsch benefičně pomohl nám – obnově a zvelebení chaty. Byla to troska, když jsme tady začínali. Po roce po dvou přivedl Honzu Duška, který nám také pomohl. Tak jsem si říkal, že je čas to zase vrátit na oplátku jim,“ vysvětlil motiv cesty na Ukrajinu správce Chaty Prašivá, který výpravě nabídl nejen svou dodávku, ale také sebe jako řidiče.

Byl to také nápad chataře, aby se start expedice odehrál přímo na Prašivé, kam se v neděli večer z celé republiky sjeli účastníci čtrnáctidenní výpravy na Ukrajinu. „Petr je poutník a Honza je silně věřící. ‚Camino na kolečkách‘ byla pouť. ‚Černobyl na kolečkách‘ je taky pouť, tak kde to začít jinde než na poutním místě zde na Prašivé. Dřevěný kostelík tady stojí už od roku 1640. Takže jsem rád, že Petr toto místo přijal jako oficiální start,“ dodal Martin Stiller.

V Černobylu šel milion lidí na smrt. Chci se tam za ně pomodlit

Proč zatoužil Honza Dušek osobně navštívit právě Černobyl? Cílem cesty muže, který je odkázán na invalidní vozík a pomoc okolí, je vyjádřit vděčnost lidem, kteří obětovali své životy při boji s následky havárie jaderné elektrárny v roce 1986. Podle vozíčkáře Honzy Duška to byl až milion bezejmenných mužů a žen, kteří zemřeli nebo onemocněli na následky ozáření . „Myslím si, že tato oblast si zaslouží stále větší a větší pozornost. To, co se tam stalo roku 1986, konkrétně 26. dubna v jednu hodinu, 23 minut ráno, zasáhlo nejen Černobyl jako takový, ale část Asie, Bělorusko, severní země, ale i nemalou část Evropy. To mě ponouklo se o tu tématiku zajímat, protože já jsem nedostudovaný chemik. Vůbec štěpení jádra mě zajímalo, dokonce mu fandím,“ vysvětluje své pohnutky Honza Dušek.

Jeho pozornost je upřena na lidi, kteří se vydali hasit požár reaktoru po jeho explozi a podíleli se na záchranných pracích v radiaci silně zamořené oblasti. „Milion lidí šlo dobrovolně na smrt. Oni věděli, že budou odstraňovat škodu, která s sebou nese nějaká rizika. A s tím vědomím do toho šli. A svými životy v podstatě vykoupili desítky milionů životů, ať už se jedná o Asii nebo Evropu. Chci tam jet proto, abych se zastavil u pomníku těch hasičů a zapálil tam svíčku, v tichosti se pomodlit a poděkovat za to, že žiju. Takže Černobyl z toho důvodu, že chci osobně poděkovat. Ne za to, že ten čtvrtý reaktor vybuchl, ale že tam byli jedinci, dobrovolníci, kteří vědomě podstoupili smrt, aby mi zachránili život. Jsem jeden z 10 milionů zachráněných a díky nim jsem tady a žiju,“ dodal Honza Dušek.

Skutečnost, že radiace měla přímý vliv na smrt mnoha zaměstnanců elektrárny a záchranářů potvrzují seznamy obětí jaderných inženýrů, zaměstnanců elektrárny a velitelů hasičů, kteří v den havárie byli v bezprostřední blízkosti výbuchem zničeného reaktoru. Radiace, která zasáhla těla záchranářů, způsobila jejich smrt v několika dalších dnech po havárii. Na odstraňování škod v  evakuované zóně se však podílely statisíce dalších lidí. Podle sovětských odhadů se 300 000 až 600 000 lidí účastnilo vyčištění 30 km evakuační zóny kolem reaktoru. Světová zdravotnická organizace uvádí, že jich mohlo být až 800 000.

„Chceš s námi do Černobylu? Hledáme blbý a silný,“ agitoval Honza Dušek na besedách

Riziko ozáření je v lokalitě stále. Oblast je neobydlená a návštěvníci musí být při pobytu v okolí elektrárny vybavení dozimetry, které měří výši radiace. „Někde jsem v nějakém dokumentu slyšel, že lidé se tam budou moci nastěhovat až za 4 tisíce let! Já tam jedu po 35 letech od výbuchu. Nevím, jestli to bude mít ten efekt, že by to někoho oslovilo. Ale sám za sebe cítím, že to musím udělat. Chci tam fyzicky být, prožít si tu atmosféru. Takže jsem se zeptal Petra, co si o tom myslí. On se toho samozřejmě chytnul a rozjel ohromnou kampaň. Peníze se vybraly, dal dohromady bandu lidí, kteří mi pomůžou, poněvadž já si sám už nepomohu. Mám roztroušenou sklerózu,“ podotkl Honza Dušek.

Cestu na Ukrajinu rámují data od 20. září do 3. října. Na programu je nejen samotná návštěva okolí jaderné elektrárny Černobyl, ale také setkání s krajany v Kyjevě a putování po Karpatech. Výprava má v plánu zdolat i vrch Hoverla. Z dvoutýdenní cesty vznikne opět filmový dokument. Režisérka Eva Toulová, která je autorkou filmu „Camino na kolečkách“ je členkou výpravy stejně tak i kameraman Tomáš Lénárd. Dalšími členy týmu jsou lidé, kteří se již osvědčili při putování do Santiaga de Compotela, ale i noví dobrodruzi. „Celá tady ta legrace vyžaduje velkou podporu. To nejde dělat v jednom člověku. Honza za ty poslední 4 roky ztratil svoji soběstačnost. Nemoc má prostě progresivní formu. Když jsme jezdili po besedách, tak Honza dělal nenápadně nábor, že hledáme blbý a silný na nějakou další akci a pár se jich nachytalo,“ řekl s nadsázkou velitel expedice Petr Hirsch.

Mezi členy výpravy jsou i tři muži, pro které je putování po Ukrajině odměnou, za podporu hithitové kampaně „Černobyl na kolečkách“. Získat uprostřed vrcholu covidové nákazy od veřejnosti 300 tisíc korun na výpravu k jaderné elektrárně, nebylo snadné. Přesto se cílová částka podařila v termínu kampaně vybrat. Zásluhu na tom mají tři odvážlivci, kteří si za téměř dvacet tisíc korun pořídili účast na expedici. Dva z nich jsou přátelé Petra Hirsche – Jaroslav Škubala a Pavel Urbánek. Odměnu si však pořídil i Jakub Daněk, který se s ostatními členy výpravy setkal poprvé až na Chatě Prašivá. Co jej k účasti na expedici motivovalo? „Na Ukrajinu jsem vždycky chtěl jet. Odkaz na kampaň na HitHitu mi poslal můj šéf, který věděl, že jsem chtěl Černobyl navštívit. Zároveň jsem chtěl někomu pomoct. To bylo takové dva v jednom, proto jsem se rozhodl vydat,“ představil se Jakub Daněk ostatním členům týmu a stejně jako ostatní dostal tričko účastníka expedice s logy sponzorů a jmény všech 278 dárců, kteří akci podpořili.

Průběh výpravy můžete sledovat na Facebooku.

Na snímku: Honza Dušek a Petr Hirsch prezentují v Bezručově jizbě na Chatě Prašivá v Beskydech v neděli 19. září. Foto: Pavel Siuda

Reklama

Podobné příspěvky

Share via
Copy link
Powered by Social Snap

Tato stránka používá soubory cookies pro analýzu návštěvnosti, správné fungování webu a reklamu. Používáním tohoto webu souhlasíte s tímto použitím. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít