Duchovní zamyšlení nad texty ze 7. neděle v mezidobí.
Možná se nám někdy zdá, že Ježíš nám dává příliš náročné úkoly. Neuskutečnitelné, nezvládnutelné. I dnešní evangelium v nás může vzbuzovat takový pocit. Ale jen do chvíle, než si ty věty trochu „nepřeložíme“.
Například takto: „Ježíš miluje své nepřátele, dělá dobře tím, co ho nenávidí, žehná tím, co ho proklínají, a modlí se za ty, co ho potupují!“ (srov. Lk 6, 27–28). Pokud si takto projdeme celé dnešní evangelium, najednou vidíme, že Ježíš nemluví morální teorie, ale mluví o příkladu svého života. Právě proto jsou jeho požadavky reálné, byť obtížné. On to zvládl as jeho milostí to můžeme zvládat i my. Důležité je nepustit si do hlavy jiné smýšlení, které volá po odplatě, po pomstě, hněvu, nenávisti, odsouzení… Pokud si takto udržíme čistou mysl, v kritických situacích dokážeme jednat jako Ježíš.
Můžeme použít ještě jiný „překlad“ dnešního evangelia: „Bůh miluje své nepřátele, dělá dobře tím, co ho nenávidí, žehná tím, co ho proklínají, a modlí se za ty, co ho potupují!“ Pokud by to nedělal, tak lidstvo neexistuje. Právě proto může od nás žádat, abychom jednali jako on, neboť jsme jeho děti a my máme být jako on – jako náš Otec. A dává nám nejen vlastní příklad, ale také milost podle něj jednat.
David je pro nás skvělým příkladem použití takové milosti. Měl Saula v rukou, jedním bodnutím se mohl zbavit nepřítele, ukončit pronásledování a neustálý útěk. Neudělal tak. Možná ani neměl takové šlechetné smýšlení, vždyť jako bojovník neměl problém zabíjet, ale měl pevnou víru, že nelze zabít Pánova pomazaného. Nelze ublížit tomu, koho si Bůh vyvolil. Přitom Saulovi vykřičel (z bezpečné vzdálenosti), v čem jedná zlo. Škoda, že v dnešním čtení jsou právě tyto verše vynechány. Nebo zlo nestačí pasivně snášet, ale je třeba jej aktivně odhalovat a podle možností potírat.
V dnešním žalmu je velmi významná starozákonní (možná přímo Davidova), ale vždy platná „definice“ Boha: „Milostivý a milosrdný je Pán, shovívavý a dobrotivý nesmírně“ (Ž 103, 8). David to věděl a podle toho jednal. I pro nás je dobré umět tento verš nazpaměť a často si ho opakovat například při sledování televizních novin či při čtení zpráv na internetu, kdy v nás „kypí žluč“ nad nějakou nepravostí, lží, nespravedlností. Naše modlitba v takovou chvíli může zachránit hříšníka. A možná nejen modlitba, ale také odhalení zla, byť z bezpečné vzdálenosti jako David.
Takže ještě jeden překlad zmíněné věty: „Já, N. (doplň své jméno), miluji své nepřátele, dělám dobře tím, co mě nenávidí, žehnám tím, co mě proklínají, a modlím se za ty, co mě potupují!“ Mám vše potřebné – poznání i Boží milost –, abych tak smýšlel, mluvil i jednal.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
