Cisterciácký klášter na Velehradě a opatství stejného řeholního řádu v Sedleci lehly před 600 lety popelem. Oba kláštery vypálili husité v čase husitských válek, které se prohnaly Českým královstvím mezi lety 1419 až 1434. Velehradský klášter na Moravě vyplenili husité už v lednu, podobně krutý osud potkal mnichy v Sedleci 25. dubna 1421. Stejně jako na Velehradě se útok na řeholníky neobešel bez obětí na životech.
O tom, že se na ně husitské houfy chystají, museli mniši tušit. Zprávy o plenění klášterů se k nim donesly dřív, než k nim útočníci vtrhli. Archiv a největší cennosti se totiž mnichům podařilo včas přestěhovat do rakouského Klosterneuburgu a do Jihlavy. Do klášterů v cizině se uchýlili také řeholníci, kteří plenění kláštera přečkali se zdravou kůží nebo včas uprchli.
Cisterciáci se do Sedlece vrátili až dvacet let po pádu husitského tažení po bitvě u Lipan. K postupné obnově docházelo po roce 1454, kdy se v polozbořeném klášteře usídlilo pár mnichů. Pro ubohý stav klášterního majetku musel být konvent spojen s klášterem ve Skalici, kde si zbudoval rezidenci a užíval ji do roku 1782.
Klášterní chrám zůstal v troskách dlouhých 279 let. I přes svůj žalostný stav však působila stavba natolik monumentálně, že získala v roce 1681 označení SPLENDISSIMA BASILICA – nejskvostnější bazilika. Za opata Jindřicha Snopka (1700) došlo k obnově chrámu. Architektem první etapy obnovy byl Pavel Ignác Bayer z Jihlavy, který provedl statické zajištění a přisuzuje se mu i koncepce pětilodního uspořádání chrámu. Nástupcem Bayerovým se stal geniální Jan Blažej SANTINI – Aichel (*1677 +1723), který realizoval na sedleckém chrámu své ideje barokní gotiky.
Z katedrály se stal po reformách Josefa II. sklad a z kláštera kutnohorská tabačka
Obnovený chrám byl v roce 1708 vysvěcen. Období nové prosperity však netrvalo dlouho. Za necelých osmdesát let, v období panování císaře Josefa II., byl v roce 1784 sedlecký klášter zrušen a jeho majetek vydražen. Z chrámu se stalo skladiště mouky a v budovách kláštera byla v roce 1812 zřízena tabáková továrna, která je zde dosud. V současnosti je továrna majetkem koncernu Philip Morris.
Katedrála se k církevním účelům vrátila ještě dřív, než se v klášterních celách začal řezat a balit tabák. Bohoslužby se v ní opět sloužili již v roce 1806. K církevním účelům slouží dodnes. O významnou kulturní památku pečuje farnost Sedlec, která se také angažuje na poli církevní turistiky. Sedlec má návštěvníkům co nabídnout. Vedle katedrály v Sedleci je to zdejší proslavená barokní kostnice a také románský farní kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře.
Farnost katedrálu v Sedleci od jara roku 2009 zpřístupnila po rozsáhlé rekonstrukci veřejnosti. Opravy zde probíhaly od roku 2001, kdy byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR. Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je však katedrála zapsána již od roku 1995.
Katedrála má přístupné první podkroví, jímž je možné vystoupit na kůr západního průčelí, což dává ojedinělou možnost obdivovat dílo starých řemeslníků. Hodné obdivu jsou i vzácné výtvarné památky – např. obrazy Petra Brandla či Michaela Leopolda Willmanna.
Mniši zazdili gotickou monstranci do výklenku. Našla se až za 300 let
Chrámová klenotnice ukrývá jeden z nevzácnějších klenotů střední Evropy – originál sedlecké monstrance z konce 14. století. Ta se jako jediná svého druhu podařila uchránit i před husitským pleněním. Procesní monstrance, která sloužila k obřadům eucharistie o slavnostech Božího Těla, byla zhotovena ze zlaceného stříbra. Podle tradované legendy měla být nalezena náhodou roku 1702 při neopatrné střelbě na ptáky zazděná ve výklenku štítu konventního kostela.
Výročí vypálení kláštera připomnělo nasvícení, výstava a koncert klasické hudby
Farnost Sedlec si v letošním roce připomíná 600. výročí od vypálení kláštera různými akcemi. V týdnu od 19. do 25. dubna nasvítí červenými světly okna v západním průčelí katedrály Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele. Ve dnech od 19. dubna do 30. května budou nainstalovány grafiky od Jiřího D. Dostála z publikací Sedlec a Tabačka, které mapují proměny areálu sedleckého kláštera od jeho vzniku až do období velké rekonstrukce z přelomu 17. a 18. století. V den 600. výročí tragédie zazněl koncert klasické hudby, který byl přenášen online na YouTube kanále farnosti Sedlec. Záznam koncertu můžete shlédnout zde.
Více o klášteře Sedlec a dalších památkách v Kutné Hoře najdete na www.sedlec.info
