Slavnost kněžského svěcení prožila v sobotu 17. října rakouská metropole. Na podzimní datum byla tato výjimečná událost vídeňské arcidiecéze přeložena z jarního termínu kvůli pandemii koronaviru. Ani nový termín se však kvůli druhé vlně nákazy neobešel bez zvýšených bezpečnostních opatření a roušek. Do katedrály se dostalo jen 250 věřících a rodiny sedmi novokněží. Svátost kněžství jim udělil Christoph kardinál Schönborn. Byl mezi nimi i rodák z Bruntálu Aleš Ullmann, který je inkardinován do vídeňské diecéze a působí ve farnosti Perchtoldsdorf.
Kromě něj kněžské svěcení přijali jeho kolegové z Vídeňského kněžského semináře Siegfried Bamer, Anselm Becker, Boris Porsch, Krystian Podgórni a bratr Benedict-Charbel Telesklav, řeholník ze St. Johannesgemeinschaft společně s Mirko Vidovićem z misijního společenství „Redemptoris Mater“. Celou slavnost mohli sledovat diváci prostřednictvím live streamu na YouTube kanále vídeňské arcidiecéze. Přímý přenos sledovalo téměř 600 diváků a je možné si pustit i celý záznam.
Kardinál Christoph Schönborn, který letos oslavil 50 let kněžské služby, novokněžím kladl na srdce, aby jejich duchovní služba byla plodná. „Milí bratři, jste na začátku svého kněžské služby, já jsem v padesátém roce. Rozhodující otázka našeho života – nejen pro nás kněze, ale pro všechny lidi: ‚Je můj život plodný?‘“
Kandidáti odpovídali na anketu: „Proč chci být knězem v dnešní době?“
Každý z kandidátů kněžské služby prožil na své cestě svůj osobní a neopakovatelný příběh. Jednotliví svěcenci popsali své rozhodnutí k zasvěcenému životu v katolických novinách „Der Sonntag“. Devětadvacetiletý Chorvat Mirko Vidović z vídeňského misijního společenství „Redemptoris Mater“ se například dříve věnoval judu, stal se v tomto bojovém sportu dokonce mezinárodním mistrem a podle svých slov neměl na kněžství nikdy ani pomyšlení.
„Nikdy jsem opravdu nechtěl být knězem. Měl jsem jiné plány pro svůj život. Ale Pán mi ukázal, že má se mnou lepší plány. Ačkoli jsem to na začátku odmítl, Pán vedl příběh takovým způsobem, že dnes se ve skutečnosti chystám být vysvěcen na kněze; a nejen to, že to chci, ale opravdu se na to těším,“ uvedl na otázku novinářů Mirko Vidovic, který pochází z chorvatského Zadaru.
„A proč chci být knězem? Především proto, že jsem jasně viděl, že to je to, co Bůh chce; a naučil jsem se, že následování jeho vůle přináší spásu a naplnění nejen mně, ale i ostatním lidem. Být knězem není osobním naplněním nebo kariérou, ale službou druhým. Obětavost. Pro mě nemožné, ale ne pro Boha. Pro něj je možné všechno. Tuto pravdu zažívám každý den. Pouze tak, opíraje se o Boha, stojím dnes v míru a spokojenosti před tímto tajemstvím, že Bůh mě volá být knězem.“
Dopravní nehoda u Karlové Studánky stála za otázkami po smyslu života
Na stejnou anketní otázku „Proč chci být knězem v dnešní době?“ odpověděl rodák z Bruntálu Aleš Ullmann takto: „Myslím si, že otázka povolání je nezávislá na čase. V každém případě mi připadá postmodernismus pro kněžskou profesi více vzrušující než doba, kdy byli „všichni“ katolíci.“
Napínavá byla pro rodáka z Bruntálu i samotná cesta ke kněžství. Možná byla delší a klikatější než u jeho mladších kolegů. Důležitým místem při hledání životní cesty se mu stala jedna z ostrých zatáček u Karlovy Studánky. Havaroval. „Po čelním střetu s jiným autem jsem udělal hlavou důlek do volantu a skončil s těžkým otřesem mozku v nemocnici. Zraněna byla i maminka. Bratrovi se naštěstí nic nestalo,“ zavzpomínal Aleš Ullmann na jeden z rozhodujících momentů svého života v rozhovoru pro lednové vydání časopisu OKNO, který vydává ostravsko-opavská diecéze.
Studium učitelství v Ostravě, teologie ve Vídni
Po bouračce si začal klást otázky po smyslu svého života. „Stále jsem myslel na to, proč jsem tu nehodu přežil,“ dodal Aleš Ullmann, který své otázky začal rozebírat při rozhovorech s tehdejším farářem P. Dr. Štefanem Bednárem OT, knězem Německého řádu, který tehdy v Bruntále působil. V té době ještě Aleš Ullmann studoval obor učitelství dějepisu a občanské výchovy na Ostravské univerzitě. Po státnicích v roce 2008 se dva roky věnoval pedagogickému povolání na školách v Bruntále a v Ostravě.
Rozhovory o smyslu života s bruntálským farářem pokračovaly a nakonec dospěly k rozhodnutí jít cestou zasvěceného života přes členství v řádu Domu Panny Marie v Jeruzalémě. Studium teologie jej jako mladého řeholníka zavedlo do Frankfurtu nad Mohanem a do Vídně. V březnu roku 2011 jej zde přijali do noviciátu a přesně za rok složil své první časné sliby, tzv. profesi, a zahájil studium teologie na Vídeňské univerzitě. Po třech letech, kdy se naplnila doba časných slibů, se však rozhodl řádový plášť odložit.
„Řád mi byl velice blízký, líbilo se mi jejich heslo ,pomáhat a léčit‘, bylo mi velmi sympatické, jak své kněžství prožíval otec Štefan, osobně jsem se však rozhodl, že nechci žít řádový život. Toužil jsem po tom, abych mohl být více s lidmi, podílet se na pastoraci ve farnosti, jak je běžné u diecézních kněží,“ vysvětlil novokněz Aleš Ullmann své rozhodnutí. Po rozhovorech s rektorem kněžského semináře a kardinálem Schönbornem byl přijat mezi bohoslovce vídeňské arcidiecéze. Studia v roce 2019 ukončil a jako kandidát diecézního kněžství loni v květnu přijal jáhenské svěcení a působí ve farnosti Perchtoldsdorf.
Primice 18. října v Perchtoldsdorfu a v květnu 2021 na Maria Hilf u Zlatých Hor
Primiční mši svatou s novokněžským požehnáním bude P. Aleš Ullmann slavit v neděli 18. října v 10.00 hodin v Pertoldsdorfském farním kostele. Novokněžské požehnání bude udělovat jednotlivcům ve stejný den v 16.00 hodin ve farním kostele. Další primiční mše svaté budou 25. října v 10.30 ve farnosti Giesshübl a 15. listopadu v 10.00 hodin v Grossweikersdorfu.
Primiční mši svatou ve svém rodném kraji plánuje s ohledem na současnou situaci v zemi na jaře příštího roku. Slavit si ji přeje na poutním místě Maria Hilf u Zlatých Hor v neděli 16. května 2021.
Když Aleš Ullmann 2. října 2020 na Facebooku informoval o blížícím se termínu svěcení, v němčině a češtině sdílel tento pozdrav: „Jako jáhen jsem už hodně dětí pokřtil, stejně tak mnoho lidí pohřbil a navštěvoval nemocné. Na mnohé si dobře vzpomínám. Víte, jaký zážitek je můj nejhezčí? Každý týden navštěvuji starý pár, jsou víc jak 60 let manželé. Pán už sedí na vozíku a vždy, když se pomodlíme Otčenáš, tak paní vstane a políbí ho. Láska je to nejkrásnější v životě. Ačkoli to některým může znít až legračně, myslím na vás a modlím se za vás, aby se vám vaše velká pouť skrze život dařila.“
Na snímku jsou novokněží společně s kardinálem Christophem Schönbornem. Zleva doprava jsou: Mirko Vidović, Benedict-Charbel v. Kreuz, Siegfried Bammer, Krystian Podgórni, Kardinal Christoph Schönborn, Anselm Becker, Aleš Ullmann, Boris Porsch. Foto: https://www.erzdioezese-wien.at/
