Duchovní zamyšlení nad texty ke mši svaté z 2. neděle po Narození Páně.
Slova k dnešnímu zamyšlení mi nabídla (opět, protože už jsem o tom kdysi psal) možnost, že jako responzorium můžeme zpívat jedno jediné slovo: „Aleluja.“ Asi jsem se nikdy nesetkal s tím, aby někde namísto textu: „Slovo se tělem stalo a přebývalo mezi námi“ zpívali „Aleluja“, ale když nám to církev nabízí jako možnost, jistě to má nějaký význam. Tak ho zkusím znovu odhalit.
Samotné slovo aleluja znamená „chvalte Pána!“. Tak jsem si ho vložil do prvního čtení z Knihy Sirachovcovi syna o moudrosti, za každou větu. „Moudrost se chlubí sama, i u Boha má čest a uprostřed svého lidu slávu“ (Sir 24, 1b). A za tím není obyčejné vyslovení Aleluja, ale jeho zazpívání, chválení Pána. Přímo se mi zde tlačí do srdce, ale i na jazyk Händlovo Aleluja. Celý biblický text – věta za větou – tím nabývá oslavného významu. Církev nás dnes (tak jako při slavení každé eucharistie) vyzývá slavit Boží dílo.
V tomto Vánočním čase zvlášť tajemství Vtělení a Narození Božího Syna, ale i mateřství Bohorodičky, vždy Panny. Všechny nesmírně převyšují naše chápání. A proto místo mudrování nad nimi zpívám Aleluja ve všech nápěvech, které mi srdce vkládá do úst.
Udělej nyní přesně totéž s textem evangelia (Jan 1, 1–18): „Na počátku bylo Slovo.“ Aleluja. „Slovo bylo u Boha.“ Aleluja. „Vše povstalo skrze něho.“ Aleluja. „Život byl světlem lidí.“ Aleluja. „Pravé světlo… přišlo na svět.“ Aleluja. Pokračuj až do konce. Co to s tebou udělalo? Jak nyní vnímáš velikost Božího díla, která dnes slavíme? Jaká je tvá oslava?
Pokud ti to přineslo novou radost a nové nadšení z Boha a z víry v něho, svolej své blízké a to jisté spolu udělejte se slovy apoštola Pavla, které napsal Efezanům (1, 3 – 6. 15 – 18): „Ať je velebený…“ Aleluja! „Požehnal.“ Aleluja! „Vyvolil.“ Aleluja! „Svatí a neposkvrnění.“ Aleluja! „… abyste ho znali.“ Aleluja!
Pokud ti dosud dělalo problém radostně chválit Boha, tak po tomto „cvičení“ bude všechno jiné.
Jaké nápěvy na Aleluja znáš? Klasické „kostelní“, nějaké charismatické, Handlův, Cohenův… Je jich mnoho. Hledej a vlož si do srdce ten, který tě nejvíc vede k oslavě Boha, k vděčnosti.
Vnímáš v tomto textu synod? Zanechat to, co je zkostnatělé, a vydat se novou cestou…
Vnímáš v tomto textu Jubileum? Nekráčet a neprožívat naději sám, ale spolu s jinými…
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
