Poutník Mons. Jan Peňáz na svých webových stránkách poutnik-jan.cz sdílí své úvahy a zamyšlení nad smyslem putování, sám poutě již léta organizuje a nejednu sám absolvoval. Do paměti národa se zapsal v roce 2000, kdy společně s dalšími pěti kněžími vyrazil pěšky z Vranova nad Dyjí do Říma. Pouť tehdy trvala 40 dní a poutníci ušli celkem 1178 km.
Dalším cílem putování tohoto kněze je především Velehrad. Ze svých zkušeností sestavil pro poutníky dvanáctero rad, které putujícímu usnadňují snášet radosti i strasti pěšího putování. Toto dvanáctero si s jeho laskavým svolením dovolujeme publikovat právě v první den kalendářního roku. Můžeme jej vzít jako takové předsevzetí do našeho každodenního putování.
Dvanáctero poutníka
1. Poutník si sám stanovuje svůj úmysl pouti, na který chce pouť obětovat a to tak, aby tento úmysl obstál i před Pánem Bohem. Častěji na něj vzpomene.
2. Poutník si je vědom, že po dobu pouti (i po ní) vydává přede všemi mimořádné svědectví o své víře a snaží se svým příkladem, slovem či úsměvem povzbudit i ty, se kterými se náhodně setká.
3. Poutník nikdy nereptá, obtíže pouti přijímá jako příležitost k oběti nesené s láskou pro Ježíše Krista a Pannu Marii. Poutník nikdy netrhá ovoce (ani zeleninu), pouze si může sebrat to, co spadlo.
4. Poutník se snaží o maximální dochvilnost, disciplinovanost a ohleduplnost a to i při chůzi v silničním provozu, při společných programech i při odpočinku.
5. Poutník vidí v ostatních poutnících své bratry a sestry, pomáhá jim nést těžkosti pouti, pracuje pro vzájemné sbližování, sjednocování a povzbuzování. Netrhá poutní skupinu a nevytváří partikulární přátelství (známosti), které by ho omezovaly v aktivním vztahu k ostatním.
6. Poutník se ochotně a aktivně zapojuje podle svých možností do služeb při pouti a nehledá výmluvy…
7. Poutník se aktivně účastní celého programu (včetně modliteb, zpěvu, naslouchání atd.)
8. Poutník je vděčný všem, kteří ho při pouti přijímají a jakkoli podporují a dbá na to, aby vše půjčené včas a v pořádku vrátil a místa, kde pobývá, zanechal upravená a v pořádku.
9. Ani přes vyčerpanost, bolesti a únavu se poutník nenechá vyprovokovat k netrpělivosti, nervozitě a nelásce.
10. Poutník je si vědom i kajícího rozměru a proto v tyto dny nevyhledává světské radovánky (např. diskotéky, televizi atd.) a má i ochotu dle svých možností mít ducha odříkání a sebezáporu (např. zbytečné sladkosti, zmrzlina, alkohol atd.) a volí i přiměřené a slušné oblečení.
11. Poutník se nevzdává – PRO MILÉHO NIC TĚŽKÉHO.
12. Milosti, které poutník načerpá, jsou k jeho upevnění v dobrém a tomu, aby jimi povzbudil další, proto po návratu z pouti o ní nemlčí.
Další postřehy poutníka Mons. Jana Peňáze hledejte na webu https://www.poutnik-jan.cz/
