Slyšel jsem kdysi takový názor, že každý je podplatitelný. Rozdíl je jen v tom, jakou sumu kdo chce. Někomu stačí 100 €, jinému je málo milion.
A zřejmě stejně nebo podobně to platí v lásce. Dokážeme milovat po určitou hranici. Někdo přestane jiného milovat, když se dotyčný na něj křivě podívá, jiný skončí s láskou při sporu o dědictví, další, když mu někdo sáhne na děti… Bůh miluje do krajnosti. Ježíše zradili a opustili. A Bůh miluje. Odsoudili ho. A Bůh miluje. Ježíš byl bičován, korunován trním, vysmíván. A Bůh miluje. Jde křížovou cestou. A Bůh miluje. Přibijí ho na kříž. A Bůh miluje. Ježíš na kříži umírá. A Bůh miluje.
Co znamená „a Bůh miluje“? Netrestá, nezuří, nezabíjí, neničí… Naopak všechno snáší. Neboť „láska všechno snáší… všechno vydrží“ (1 Kor 13, 7). Bůh to všechno vydržel, neboť nás miluje. Do krajnosti. Neustále se o nás i stará! Nemá hranice pro svou lásku – na rozdíl od nás.
Tyto svátky jsou také k tomu, abychom se takové lásce učili. Posunout své hranice – zvládnout i to, co by nás jindy rozčílilo, rozzlobilo, nadosmrti znepřátelilo … A pracovat na tom, aby to posunutí hranic bylo trvalé. Jak to dokázat? S očima upřenýma na Ježíše – umučeného, neboť nás miloval do krajnosti. A zmrtvýchvstalého, neboť Otec miluje Ježíše. Dialog lásky, která nezná hranice.
Zhřešil jsi někdy? A ještě žiješ? To jen proto, že Bůh tě miluje – do krajnosti. Raději umírá sám, než by nechal zemřít tebe.
Proto zvládneme znovu a znovu posouvat hranice své lásky, neboť v nás žije Bůh, který miluje bez hranic, do krajnosti.
Toto v těchto dnech slavíme.
Kristus vstal z mrtvých! Opravdu vstal z mrtvých! Aleluja!
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
