Mám takový sen, který přímo souvisí s dnešním prvním čtením (Jer 38, 4–6. 8–10). Když jsem si před lety četl tento příběh o Jeremiášovi v cisterně, představil jsem si, jak beznadějná musela být prorokova situace. Věděl o tom i král Sedekiáš, který přikázal eunuchovi Abdelmelechovi, aby si vzal třicet mužů a Jeremjáše z bahna vytáhl. Proč bylo k tomu zapotřebí až tolik chlapů?
Představ si cisternu (byly to vykopané prostory, které sloužily ke shromažďování dešťové vody), ve které nebylo vody, ale zato na jejím dně bylo plno bahna, pořádná vrstva. Prorok do něj zapadl, možná až po paže. Pokud jsi někdy táhl člověka z bahna, tak víš, jaká to je namáhavá práce. (Před lety jsem táhl bratra z močálu, do kterého zapadl jen po kolena, ale byla to pořádná dřina.) Abdelmelech vzal staré šaty ze skladu oděvů, spustili je Jeremjášovi s tím, aby si je dal pod paže, aby mu neodtrhly ruce, když ho budou z bahna vytahovat. Teprve potom mu spustili lana a z bahna ho vytáhli. Třicet mužů!
Znáš člověka, který je po krk v bahně – morálním, mravním, společenském, sociálním? Třeba dát dohromady třicet chlapů, kteří ho vytáhnou. A to je můj sen – dát ve farnosti celkem třicet chlapů, kteří budou ochotni věnovat se službě vytahování z bahna. Koho budou vytahovat? Jen se podívej kolem sebe a hned najdeš alespoň pět lidí, kteří takovou službu potřebují. Oni sami o tom možná ani nevědí, ale podíváš-li se na jejich život Božíma očima, tak uvidíš, do čeho jsou pohrouženi. Necháš je tak, bez pomoci?
Jak ty chlapy najít? Třeba je oslovit – ne ve farních oznámeních, ale osobně každého; vysvětlit mu princip služby – modlitba, oběť, svědectví, doprovázení, vytváření společenství; ozřejmit náročnost (i časovou) takové služby a seznámit ho se všemi, kteří se na takovou službu již dali. A pak začít vytahovat. Chlapi sami přijdou se jmény lidí, kteří jsou po krk v bahně…
Takový je můj sen. V jeho uskutečnění mi před pár lety zabránila nevyléčitelná nemoc. Ale píšu tento text s nadějí, že někdo se mého snu ujme a uskuteční ho. A možná i mně Pán daruje uzdravení a dá síly sen uskutečnit i v naší farnosti. Jednou se rozjede permanentní záchranná akce.
Vím, má dnešní písmenka přímo nesouvisí s tématy, která liturgická čtení této neděle nabízejí. Mám však zkušenost ještě z dob totality, že pokud někdo prožil obrácení či vysvobození z pout zla, nejednou nejbližší rodina takového člověka pokládala za blázna či fanatika, neboť jeho změnu života, jeho novou lásku – k Ježíšovi – neuměli přijmout a zpracovat. Nastalo rozdělení v rodině, pro Ježíše. Ale to je rozdělení, které může vést k záchraně dalších…
Sedekiáš řekl knížatům: „Vždyť ho máte v rukou! A ani král nic nezmůže proti vám.“ Ale touha zachránit je silnější než bezmoc krále či nenávist a zloba mocných…
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od Ben Kerckx z Pixabay
