Poutní stezky

Zimní putování po Vintířově stezce ze Srní na Šumavě do jihočeské Blatné

Komu chybí vícedenní putování, může už za měsíc nazout boty a vyrazit. Pokud to ovšem dovolí protiepidemický PES. Poutnický průvodce Petr Hirsch aktuálně naplánoval první letošní putování na Šumavu a do Pošumaví již na konec února. POZOR – z důvodu vládních nařízení termín putování posunut o měsíc na 24. – 28. března 2021.

Vzdal se postavení, majetku a stal se mnichem

Světec původem Durynska pocházel z urozeného rodu. Byl spřízněn s císařem Jindřichem II i s uherským králem Štěpánem. Gunther neboli česky Vintíř se narodil asi v roce 955. Po předčasné smrti svého staršího bratra Sizza se ujal vlády nad rozvětveným rodem.  Svého významného společenského i politického postavení se však vzdal. Zlomem v jeho životě a v utváření názorů na víru bylo setkání s biskupem Gothardem i to, že v době vstupu do benediktinského kláštera byl už vdovcem.

O tom, že jeho životní rozhodnutí bylo na svou dobu velmi radikální, svědčí i darovací listina z 25. prosince 1005, v níž odevzdal svůj majetek klášteru Hersfeld jako prebendu pro klášter Göllingen. Tím však jeho úsilí po změně života neskončilo. Byl to teprve začátek. Biskup Gothard vzal Vintíře do kláštera v bavorském Niederaltaichu. Odtud se pak Vintíř ještě jako rytíř vydal na pouť do Svaté země. Po návratu na jaře roku 1006 odložil před oltářem sv. Mořice zbraň a započal noviciát. O rok později složil řeholní sliby.

Poslední poustevnu založil na Šumavě. Po smrti spočinul na Břevnově

Legendy a životopisy sv. Vintíře hovoří o tom, že měl nejprve problém vzdát se světských radovánek. Později však odchází do samoty a žije příkladný život světce, poutníka a poustevníka. Prošel Bavorsko a nakonec se usadil na bavorské straně Šumavy. Založil zde poustevnu, z níž se s příchodem dalších mnichů zrodil klášter Rinchnach. Vintíř se zde podílel na vybudování kaple sv. Jana Křtitele. Stejnojmenný kostel je v této bavorské obci dodnes, klášter byl zrušen v roce 1803.  

Reklama

Vintířova stopa vede v závěru jeho života do Čech. Opět hledal samotu a místo pro svou poustevnu. Našel ji na Šumavě. Usadil se na vrchu Březník u Dobré Vody, kde v poustevně Březnice 9. října 1045 zemřel. Podle svého přání byl pochován v břevnovském klášteře. Během husitských válek zde byly jeho ostatky znesvěceny. Pamětní deska s postavou sv. Vintíře tzv. kenotaf se však nachází při jižní stěně klášterní baziliky sv. Markéty dodnes. Více k životopisu sv. Vintíře zde.

Poutníci se vydají po stopách světce. Trasa je dlouhá 110 km

Místa spojená s pobytem světce na území České republiky se stala inspirací pro vytyčení Vintířovy stezky. Po ní se na konci února vydají poutníci. Své pětidenní putování zahájí v Srní, odtud se vydají do Dobré Voda, Svatoboru, Sušic, Horažďovic, Chanovic a cílem je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné. Trasa zimního putování má necelých 110 km. Všechny potřebné informace o jednotlivých denních etapách a organizaci poutě včetně přihlašovacího formuláře najdete na webu pout.eu.

Zimní putování se uskuteční jen za předpokladu, že to umožní vládní nařízení a opatření k zastavení šíření pandemie koronaviru.

Reklama

Podobné příspěvky

Share via
Copy link
Powered by Social Snap