Těším se, že Ježíš přijde. Protože vím, že mu patřím. Jsem jednou z těch rozptýlených ovcí, které Bůh vysvobodil a ujal se jich, když se rozprchly v oblačném a mlhavém čase (viz Ez 34, 12). Těším se na den, kdy znovu ožiji v Kristu (viz 1 Kor 15, 22). Mohu se na to klidně a s důvěrou těšit, neboť patřím Kristu.
Možná si pomyslíš, že to je odvážné tvrzení. Ale je pravdivé. Protože jsem zažil čas, kdy jsem mu nepatřil, proto vím, jaké to je patřit Kristu a jaké to je Kristu nepatřit.
Pokud se chceš i ty těšit na Ježíšův příchod, tak jen zkontroluj, jestli mu patříš. Zda Ježíšovi patří tvé smýšlení, tvé mluvení, tvé jednání. Zda je Ježíš pro tebe první vždy a všude. Pokud je, tak se raduj, neboť Ježíš přijde! Pokud není, rychle to naprav. Stačí „lituji“. Svátost smíření, pokud je třeba. „Vzpomeň si na mě…“ Je tak jednoduché patřit Ježíšovi. Vždy, pořád, za všech okolností. Ale je třeba na to vynaložit každodenní úsilí. Od otevření očí až po noční sen.
Pokud si celý liturgický rok se mnou hledal Boha (tak jsem nazval letošní seriál textů – Hledači Boha), tak si myslím, že patříš mezi ty, co se těší na Ježíšův příchod. Pověz o tom někomu…
A pro všechny, kteří sledují – ztrácejíc Boží dar: čas – všelijaké kanály vyvolávající strach z konce světa, přidávám slova svatého Augustina: „Kdo je bez starosti, spokojeně čeká, až přijde jeho Pán. Nebo jaká je to láska ke Kristu, bát se, aby nepřišel? Bratři, nestydíme se? Milujeme, a bojíme se, aby nepřišel. Máme ho opravdu rádi? Nemáme raději své hříchy? Začněme nenávidět své hříchy a milujme toho, který přijde potrestat hříchy. Přijde, jestli chceme nebo nechceme. To, že ještě nepřichází, neznamená, že nepřijde. Přijde, a nevíš kdy. Ale pokud tě najde připraveného, nijak ti neuškodí, že to nevíš“ (z Výkladu žalmů, Ž 96).
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora ze Slovenska. Děkujeme do žilinské diecéze.
Fotka od Gerd Altmann z Pixabay
