Poutní místa

Tradiční noční bohoslužba v poutní bazilice ve Filipově letos 13. ledna kvůli zákazu vycházení nebude

Zákaz nočního vycházení, který kvůli protipandemickým opatřením zůstane na nejpřísnějším 5. stupni i v druhém lednovém týdnu, změní ráz tradiční pouti ve Filipově u Jiříkova. Věřící do baziliky Panny Marie pomocnice křesťanů míří každoročně 13. ledna ještě za tmy, aby se zúčastnili jitřní mše svaté ve 4 hodiny ráno. Tak brzy zůstane kostel ještě zavřený. Brána baziliky se letos otevře až v 7.00 hodin.

V předvečer před 155. výročím zjevení Panny Marie, které se zde událo v domě nemocné tkadleny Magdaleny Kade dne 13. ledna 1866, bude bazilika otevřena až do 20.00 hodin.  Večerní mše svatá začíná v 17.00 hodin. Poutní slavnost stejně jako jiné bohoslužby se budou řídit aktuálními opatřeními. Protiepidemický systém PES povoluje při 5. stupni zaplnit kostelní lavice jen z 10 % kapacity míst k sezení.

Pro německy mluvící poutníky bude v den slavnosti 13. ledna mše svatá celebrována v 9.00 hodin. Hlavní poutní mše svatá sloužena litoměřickým biskupem Mons. Janem Baxantem začíná v 10.30 hodin a bude v českém jazyce. Večerní bohoslužba, která začne v 17.00 hodin, bude česko-německy.

Na smrt nemocná tkadlena se přes noc uzdravila

Monumentální jednolodní poutní kostel s čestným titulem basilika minor, byl postaven na místě, kde žila těžce nemocná tkadlena Magdaléna Kade. Do jejího života i osudu celé obce blízko hranic Saska, zasáhla v polovině 19. století neobvyklá událost. Tehdy ještě 30leté ženě se v noci ukázala postava Panny Marie a přislíbila ji uzdravení. „„Mein Kind, von jetzt an heilt’s“ („Mé dítě, od nynějška budeš zdráva“, nebo „Mé dítě, od teď se to bude hojit“) měla tehdy těžce nemocná od postavy s korunkou na hlavě slyšet. Magdaléna byla skutečně dalšího dne skutečně zcela zdráva a znovu mohla začít pracovat.

Domek vizionářky Magdaleny Kade, kde se nemocné ukázala ve 4 hodiny ráno dne 13. ledna 1866 postava Panny Marie. Foto: Wikipedia.org

Z domku kaple a pak zděný kostel podle architekta z Vídně

Událost se brzy po dědině rozkřikla a domek tkadleny Magdalény začal brzy po jejím zotavení přitahovat zástupy lidí. Dřevěnou chalupu začali uctívat jako místo zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení. Tehdejší jiříkovský kaplan P. František Storch inicioval přestavění domku na kapli v roce 1873 a brzy na to také vybudování kostela. Ten byl postaven v letech 1873 – 1885 podle plánů architekta Franze Hutzlera z Vídně postaven v novorománském slohu a zasvěcen Panně Marii Pomocnici křesťanů. V roce 1884 bylo započato s výstavbou kláštera redemptoristů, do jejichž péče bylo nové poutní místo svěřeno.

Po roce se uzdravila další Magdalena a následovaly další zázraky

Tkadlena Magdalena Kade nebyla jedinou uzdravenou. Rok po mariánském zjevení se na témže místě 8. ledna 1867 zázračně uzdravila chromá Magdalena Langhansová. Podobné případy s rostoucím významem poutního místa a počty přicházející poutníků začaly přibývat.

Vizionářka Magdalena Kade (5. 6. 1835 – 10. 12. 1905) se dožila věku 70 let a v roce 1905 byla pohřbena do zvláštní hrobky na jiříkovském hřbitově. Deset let po její smrti byly její ostatky přemístěny na hřbitov ve Filipově a v roce 1994 přímo do poutního chrámu ve Filipově.

Historická pohlednice poutního místa Filipov u Jiříkova (Philippsdorf)

Významné poutní místo navštívil i budoucí papež Pius XI.

Desetitisíce poutníků a nový kostel původně malou bezvýznamnou pohraniční vesnici Filipov (Philippsdorf) proměnily. V 1. polovině 20. století se Filipov stal významným evropským poutním místem. Dodnes najdeme na sběratelských aukcích desítky druhů pohlednic a fotografií z přelomu 19. a 20. století a votivních obrázků. V roce 1926 v den 60. výročí zjevení, byl poutní kostel papežem Piem XI. (Ambrogio Ratti) prohlášen za basiliku minor. Mons. Ratti Filipov osobně znal, protože jej navštívil v roce 1920 ještě jako papežský nuncius v Polsku.

Po vyhnání Němců přišel úpadek a v roce 1990 obnovení poutní tradice

Po 2. světové válce s vystěhováním většiny původního německého obyvatelstva věhlas poutního místa upadl v zapomnění. Noví osadníci pohraničí již na tradici nenavázali. V roce 1950 byli během Akce K z redemptoristické koleje vyhnáni také řeholníci a z kláštera se stal domov důchodců. Komunistický režim se snažil zahrnout areál do přísně střeženého hraničního pásma, které do roku 1961 obklopovalo kvůli otevřenému Západnímu Berlínu i hranici s tehdejší NDR.

Chátrající bazilika byla opravena až koncem 70. let 20. století, o což se zasloužil velkou měrou místní duchovní správce Zdeněk Maryška. Tradice poutí nebyla sice nikdy zcela přerušena (přicházeli česky, německy i lužickosrbsky mluvící poutníci), nicméně v komunistické totalitě byla utlumena a začala se postupně obnovovat až po roce 1990. Následně po noční pouti (z 12. na 13. ledna) od 14. do 20. ledna probíhá tzv. oktáv zjevení. V průběhu roku se zde konají česko-německé mše svaté a varhanní koncerty.

Poutní místo Filipov je spravováno duchovními z Rumburku.

Poutní píseň, která se každoročně zpívá při výročí zjevení v němčině a češtině.

Foto: Petr Zatloukal/Člověk a Víra

Similar Posts

Share via
Copy link
Powered by Social Snap

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít