Pro Guty se neděle 6. června 2021 stane dnem „D“, o němž se bude ještě dlouho vypravovat. Po téměř čtyřech letech od žhářského útoku se lidem vrátí dřevěný kostelík, který na okraji obce stával již v 2. polovině 16. století. Generacemi opečovávanou památku zcela zničil úmyslně založený požár v noci z 1. na 2. srpna 2017.
Zlý úmysl však nezlomil víru v jeho obnovu. Věrnou repliku původní stavby posvětí apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze Mons. Martin David. Program začíná v 10.00 hodin a bude živě přenášen na ČT 2 i v televizi Noe. Součástí svěcení kostela bude také požehnání nových zvonů a varhan.
„Kostel byl znovu vybudován jako věrná replika původní stavby za použití tradičních řemeslných postupů. Pro stavbu kostela bylo použito 450 m3 jedlového dřeva, 150 m3 smrkového dřeva pro dřevěný šindel a přes 10 m3 dubového dřeva. Investorem stavby byla Římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína ve spolupráci s Biskupstvím ostravsko- opavským,“ uvedl vedoucí stavebního odboru biskupství Ing. Václav Kotásek, který celé čtyři roky koordinoval práce na znovupostavení kostela.
Ihned po požáru bylo nutné zajistit potřebnou projektovou dokumentaci. Po zkušenostech s obnovou vyhořelého kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové, oslovilo biskupství architekta Antonína Závadu z Valašského Meziříčí. Ten společně se synem projekt na obnovu kostela zpracoval. Hlavním dodavatelem stavby byla firma Tesařství Papšík z Hošťálkové na Vsetínsku. Řemeslníci kostel nejdříve sestavili na dvoře firmy, po vydání stavebního povolení se rozebral na jednotlivé trámy a převezl do Gutů.
Základní kámen stavby byl položen 26. 5. 2020. Staveniště požehnal biskup Martin David. Po vytvoření kamenných základů se mohlo již začít se stavbou. Kamiony převezly díly kostela na místo a pod rukama zručných řemeslníků stavba rychle rostla. Do roka a do dne byl kostel dokončený. „Závěrečná prohlídka Stavebního úřadu proběhla 26. 5. 2021,“ podotkl Václav Kotásek.
Kostel Božího Těla v Gutech je po obnově z venku k nerozeznání od toho, který shořel. Interiér se bude od původního kostela lišit. „Při požáru kostela byl zcela zničen mobiliář, z velké většiny tvořený movitými kulturními památkami. Novou podobu interiéru navrhl Ing. Arch Marek Štěpán z Brna. Návrh vychází částečně z původního řešení, např. malba zábradlí kůru a provedení úprav stěn presbytáře. Vybavení kostela, především oltář a svatostánek, je řešeno zcela nově a moderně,“ vysvětlil Kotásek.
Nový Gutský kostelík bude mít i něco navíc, co dřívější stavba neměla. „Kostel je oproti původní stavbě vybaven plnohodnotnými varhanami od polské firmy ZYCH. Varhany mají jeden manuál a sedm rejstříků. K novému vybavení patří rovněž čtyři zvony, vyrobené firmou Felczyński v polském Przemyślu,“ upřesnil.
Kostel je nově vybaven elektrickým protipožárním zařízením, napojeným na Pult centralizované ochrany hasičů. Novým technickým vybavením kostela je rovněž nádrž na požární vodu s objemem 24 m3. Kostel je zcela dokončen a zkontrolován stavebním úřadem. Vybavování kostela a dokončení úprav okolí kostela bude ještě několik let pokračovat.
Celkové dosavadní náklady obnovy kostela činily přes 33 milionů korun. Hrazeny byly především z pojistného, které vyplatila pojišťovna UNIQA, z prostředků veřejné sbírky, kterou zorganizovalo město Třinec a která vynesla díky štědrosti dárců téměř 4 miliony korun.
Dřevo na výrobu šindelové krytiny v hodnotě 800.000 korun darovalo Biskupství ostravsko-opavské, Město Ostrava přispělo částkou 300.000 korun na pořízení 3 nových zvonů. Na obnově svého kostela se podílí formou sbírek také místní farníci. Město Třinec vyhlásilo veřejnou sbírku pro obnovu stavby, poskytlo zdarma prostory pro uložení trosek kostela a mnohostrannou součinnost po celou dobu obnovy stavby.
Foto: Josef Cinciala/Člověk a Víra
Snímky z instalování píšťalových varhan a dalších prací na obnovení interiéru kostela, najdete ve fotogalerii spolku Člověk a Víra. Fotoreportáž z instalování kříže na věž kostela s časovou schránkou pro příští generace si prohlédnete zde a tady. Restaurátorské práce zachycují tyto snímky Josefa Ciencialy.
