Poslední lahvičku s bylinným extraktem, který pomáhal při žaludečních křečích, mírnil bolest zubů, účinkoval při hojení ran a ulevoval od bolesti svalů a kloubů, vyrobil bratr Christinus v roce 1950. K výrobě slavného Kapucínského balzámu používal bylinné směsi, čistý líh a další tajné přísady. Přísně střežený recept na blahodárné kapky uchovával vždy provinciál kláštera. Tinkturou podobnou přípravku, která dostala později název Kapucínský balsám, léčil císaře Rudolfa II. už jeho osobní lékař Oswald Crolla.
Nedostatek surovin na výrobu a likvidace mužských klášterů při Akci K v dubnu roku 1950 přerušila více než dvěstěletou tradici přípravy bylinného extraktu. Poslední řeholník, rodným jménem Josef Jonáš, který slavné kapky desítky let na Hradčanech připravoval, zemřel v roce 1957 v Moravci. Od té doby se již nikomu nepodařilo podle původní receptury balzám připravit. Obnovit výrobu slavných kapek z hradčanské klášterní lékárny se podařilo až letos.
300 let starý recept ožil v benediktinské Klášterní officíně
Kapucínům pomohl s rozluštěním latinských názvů a napodobením starobylých postupů botanik Marek Motyčka z rajhradské Klášterní officíny. Výrobou bylinných sirupů, likérů, marmelád a dalších produktů se zabývá již dvacet let. Celá řada produktů Klášterní officíny se inspirovala recepty benediktinských mnichů ze Staroslavného rajhradského opatství. Letitá zkušenost pomohla vzkřísit i kapucínské kapky.
„V roce 2018 se na nás obrátil otec provinciál kanonie kapucínů v České republice. Byli jsme požádání o spolupráci při znovuoživení výroby Kapucínského balzámu. Podle původních záznamů, které obsahovaly pouze složení, jsme dva roky pracovali na technologii výroby. Zkušenosti se zpracováním léčivých rostlin se nám vyplatily, a s použitím moderních technologických výdobytků se nám zadařilo znovu přivést v život legendu mezi balzámy,“ popisuje náročnou cestu ke Kapucínskému balzámu Marek Motyčka. Novinka v 50 ml lahvičkách s etiketou podobnou té, jak ji znaly naše prababičky, se v nabídce Klášterní officíny objevila právě letos.
Kapucínské kapky pomáhaly v Evropě i Americe. Zmínil se o nich i K. V. Rais
O tom, že jde o unikát mezi klášterními bylinnými recepty, není pochyb. Věhlas Kapucínského balzámu a z něj odvozené Svatojosefské masti prakticky dobyl v průběhu 19. a v 1. polovině 20. století celý svět. Prodával se v kapucínských klášterech po celé Evropě a vyvážel se i do USA. Počátky slaných kapek však sahají ještě dál do minulosti. Až do časů panování císaře Rudolfa II. Doba nejrůznějších alchymistů a hledačů elixírů věčného mládí, přivedla do Prahy řadu středověkých farmaceutických veličin. Mezi nimi se pohyboval i osobní císařův lékař Oswald Crolla, s nímž klášter kapucínů, který stojí jen nedaleko Pražského Hradu, svou recepturu spojuje.
Když pak v roce 1680 otevřeli kapucíni svou vlastní klášterní lékárnu, stal se brzy tento bylinný přípravek jejich nejslavnějším produktem. Přesné datum zahájení výroby Kapucínského balzámu však historici neznají. Nejstarší nalezenou datovanou zmínkou je spis Medicina castrensis chirurgica z roku 1745. Ten mezi prostředky na léčení ran vypisuje i „der berühmte sehr durchdringende Capuciner-Balsam“ (slavný, velmi pronikající kapucínský balzám). K tomuto datu se blíží i záznam z roku 1948, kdy kapucíni v daňovém přiznání uvádějí, že výroba jejich balzámu je přes 200 let stará.
Kapucíni v 19. století balzám a další výrobky z něj odvozené připravovali v klášteře na Novém městě Pražském u kostela sv. Josefa na dnešním náměstí Republiky. O objemu výroby informují zachovalé výkazy příjmů a výdajů výroby balzámu. Podle nich byla v polovině 19. století měsíční výroba okolo 1000 lahviček, tedy asi 30 litrů balzámu, za který klášteru plynul čistý zisk okolo 150 zlatých měsíčně, ten byl (i v dalších letech) používán na financování oprav kláštera a bohovědné studium.
Kromě balzámu byly podle zachovaného provozního deníku přinejmenším v letech 1856-1865 v klášteře vyráběny dvě další speciality: Hoffmannské kapky a Meduňkové kapky. Ve druhé polovině 19. století se vedle kapucínského balzámu začala v klášteře vyrábět i takzvaná Svatojosefská kapucínská mast, což byl v masťovém základu rozmíchaný kapucínský balzám. O kapkách se zmiňuje ve své povídce Výprava z hor spisovatel Karel Václav Rais. V příběhu má pan farář obstarat v Praze paní mlynářce kapucínské „kapky z Josefského plácku“.
Balzám pomáhal na bolavý žaludek i zuby. Dnes je to jen „doplněk stravy“
Na rozdíl od 19. a 20. století musí dnešní výrobce respektovat nařízení Evropské unie, které zapovídá zveřejňování na etiketách produktu tzv. Zdravotní tvrzení. Podle direktiv EU se nesmí bylinám přisuzovat v doplňcích stravy žádné léčivé účinky. Spotřebitel tedy musí sám ohodnotit blahodárnost působení tohoto výrobku. Tato nařízení platí nejen pro bylinné tinktury, ale také pro čaje, masti a další výrobky z léčivých rostlin.
Dobová literatura z 19. a 20. století kapkám připisovala antiseptické, protizánětlivé a analgetické účinky. Inzerát z 1. poloviny 20. století je dokonce dopodrobna rozepisuje. Lidé tehdy balzám používali při žaludečních nevolnostech. Křečovité stavy pomohlo zmírnit několik kapek balzámu na kostce cukru. Balzámem se desinfikovaly rány a mírnily bolesti zubů a záněty v nosní a ústní sliznici. Masírovali si jím i bolavé svaly a klouby.
Podobné účinky měla i Kapucínská mast, kterou řeholníci z balzámu připravovali. Také ta by se měla brzy objevit v nabídce rajhradské Klášterní officíny. „V klášteře se vyráběla i Svatojosefská mast. V současné době probíhají dermatologické testy pro úspěšnou registraci nového kosmetického přípravku. Ve složení bude mimo jiné i olej z černuchy (Nigella) a olej z růže šípkové (Rosa canina). Všechny extrakty se vyrábí u nás, tím se myslí i lisování rostlinných olejů za studena,“ uvedl Marek Motyčka.
Stejně jako v minulosti bude také obnovená výroba Kapucínského balzámu pomáhat financovat činnost kapucínů v České republice. „Jelikož nás velmi potěšila důvěra bratří kapucínů s námi spolupracovat, bylo dohodnuto, že část ceny výrobků, bude určena ve prospěch kanonie kapucínů v ČR pro rozvoj jejich bohulibé činnosti a na podporu udržování historicko-uměleckého dědictví,“ dodal Marek Motyčka.
Vše o novince z Klášterní officíny najdete odborně zpracované zde.
Kompletní historie klášterní lékárny na Hradčanech zde.
